Díky,výborné napsáno,Babis je bezpaterni člověk,Valkova ho dohání.

Nemám, co bych dodal. Od toho nás osvobodí až zubatá s kosou.

Když jsem v pátek večer sledoval na ČT24 debatu s Helenou Válkovou, měl jsem týž pocit. Totiž, že tato žena se obhajuje úplně stejným způsobem jak Andrej Babiš v kauze Čapí hnízdo. Agresivně skákala spolu besedujícímu do řeči, ona přece nic špatného neudělala, nic nevěděla o Urválkovi a ochranném dohledu (o kterém mimochodem napsala "odbornou vědeckou publikaci"), všechno jsou to lži a pomluvy jejích nepřátel. Absolutně žádná sebereflexe z její strany. Asi trochu naivně počítala s tím, že prezident Zeman ji podrží a bude nadále trvat na její nominaci na funkci ombudsmanky. Premiér i prezident však od ní dali ruce pryč, protože i pro ně to bylo trochu silné kafe. Teď paní Válková možná přijde i o funkci vládní zmocněnkyně pro lidská práva. Ale to si zavinila sama. Kdyby byla trochu soudnější, mohla si ušetřit ostudu na stará kolena.

Co měla tedy rozprávět, aby vám to vonělo jako sebereflexe? Když někdo prohlásí, že vůbec neměl tušení, kdo Urválek je, tak mu musím přinejmenším dokázat opak. Jinak to tvrzení musím brát tak jak je na stole. Pouze neznalost zákona neomlouvá. A sedmnáct jim bylo let, chodili spolu z velké lásky. Tedy paní Válková měla naprosto jiné starosti. Se svou vlastní socializací.

Taky jsem nevěděl, že Urválek byl nějak zaháčkovaný v Kriminologickém ústavu a kdybych ho tehdy potkal, nepoznal bych ho. To máte, jak s tím foto Vaňka v Rudém právu. A až poté, co to ohlásila Svobodná Evropa, nastala mela. Nevím, jestli byl Urválek v r. 1968 v TV, ale po pěti letech paměť na takové detaily se vytrácí. Zvláště, když vše bylo tak nějak překryto 21. srpnem 1968.

Vlastní zážitek: Někdy v r. 1975 jsem potkával v badatelně historika Václava Krále, toho autora pamfletu o TGM z r. 1952, to jsem se s ním neměl bavit? A já jako čtenář Machovcovy monografie o TGM jsem si ho vysoce zase cenil. Kdyby mi tehdy nabídl účast na publikování, společné téma by se našlo, třeba o komunistickém odboji, asi bych neodmítl, protože by o nic nešlo, já bych napsal své, on také, nějak by se to sešilo a opublikovalo. A pan Král byl dobrý a pilným historikem, které uměl řemeslo. Ale mimochodem, on se se mnou vůbec nebavil, jenom paní archivářka mi řekla, kdo je ten pán a další, jak jmenují.

Karma! Pro mě osobně je postoj Babiše k situaci kolem Valkovy dalším signálem o tom, jak se pan premiéře zamotava a zamotava. Už vloni jsem tu pod některé blogy v diskuzi psal, že kdo si počká...

Karma, máte naprostou pravdu. Charakter agenta Bureše už není ani nulový, ale spadl do záporných čísel

Dobrý den, paní Jandová. Děkuji... Jsem stejného ražení. Mějte se krásně!

Zkuste začít psát o něčem, čemu rozumíte, nebo jste alespoň schopna si dohledat adekvátní podklady.

K čemu byste u takovéhoto článku potřebovala podklady, paní "moudrá"? K tomu, žee estébák a komunista Babiš hodnotí členství prof. Válkové v KSČ a její spolupráci s Urválkem jako nepřijatelnou?

Oni vlastně všichni, co studovali "vejšky školy" před listopadem 1989, museli jaksi nějak povinně navštěvovat VUML (Večerní univerzitu marxismu-leninismu) a tak jim to tehdy ani tak hrozné /ta větší náklonnost ke komunistům/ nepřipadalo. Třeba v místě, kde je dnes na brněnské filozofické fakultě /FF/ na nádvoří nová budova, byl vedle vchodu do staré budoby B takový malý přízemní domeček se žlutou omítkou a tam sídlila katedra ML. Třeba na dnešního předsedu ODS Petra Fialu si z FF (kde jsem byl zaměstnán v letech 1980-1994) ze začátku 80. let jako na študáka vzpomínám, protože vypadá pořád stejně.

Ano, před listopadem 1989 existovala při každé VŠ katedra marxismu-leninismu (není totéž co VUML - https://cs.wikipedia.org/wiki/Ve%C4%8Dern%C3%AD_univerzita_marxismu-leninismu), přičemž žádný student VŠ nemohl studium dokončit, aniž by na ní absolvoval příslušné státnice. Všichni byli povinně členy SSM, vybraní studenti byli už od vyšších ročníků kandidáti KSČ. Volnější režim byl na technických oborech, naopak obory, o které se režim opíral (právo, hospodářství, zahraniční obchod, atp...) byly pod větším tlakem a kontrolou ze strany KSČ.

Určitě jste slyšela o tzv. denacifikaci v poválečném Německu. Ano, ta denacifikace opravdu po válce proběhla. Jenže za funkce Konráda Adenauera (ano, to je ten, komu je připisován lví podíl na tom, že Německo povstalo z ruin), se do státní správy vrátilo 80% těch, co museli svá místa opustit z důvodu členství v NSDAP, v justici to bylo dokonce 90%. A nejen že se mohli vrátit, dokonce jim byl zpětně vyplacen ušlý plat. Němci si jaksi nemohli dovolit ten luxus nechat řídit stát neodborníky jen proto, že byli součástí minulého režimu

Ono ale jde o to, jak který člen dané partaje se moc zapletl a pošpinil. Nevím, kde jste přišel k těm procentům, někdo zase uvádí, že denacifikace proběhla úspěšně, ale že tu a tam přesto někdo proklouzl.

Další rozdíl je v tom, že kdo do NSDAP odmítl vstoupit, mohl počítat s malérem. Kdežto u nás vstupovali lidé do KSČ převážně z vlastní vůle a z přesvědčení.

Kromě toho NSDAP byla zrušena, KSČ(M) nikoliv.

Kromě toho se Německo hospodářsky postavilo na nohy, kdežto Československo se postupně stalo rozvojovou zemí.

Důvod prostý: bývalí němečtí partajníci byli odborníci, kdežto naši komančové byli absolutními diletanty. Výsledek to potvrzuje.